Opava koncem 19. století patřila k městům s velkým množstvím hotelů, hostinců, kaváren a jiných výčepních zařízení. Této tradice využil mladý židovský podnikatel Emil Karplus, rodák z Dvorců (nar. 3.6.1871). Do Opavy přišel roku 1886, aby se zde vyučil u Společenstva výrobců nápojů. Po absolvování praxe krátkou dobu bydlel a pracoval v domě č. l4/l6 na Ratibořské ulici, kde Karel Kurz vedl hostinskou a výčepní živnost. V roce l906 se Emilu Karplusovi naskytla výhodná nabídka odkoupit od Friedricha Mayera likérnickou firmu se sídlem na Ostrožné č. 47. Firma měla v Opavě dlouholetou tradici a specializovala se na výrobu jemných likérů, punčů a také čajů, z nichž nejznámější se nazýval Mayerův císařský čaj. Karplus získal zmíněný dům na Ostrožné ulici s veškerým výrobním zařízením za cenu 12 600 K a od roku 1907 začal zde provozovat obchod s vínem. Ve velké konkurenci známých opavských likérníků (Mandel, Lichtwitz, Goldberger, Spitzer a další) bylo nutné nabídnout zákazníkovi i netradiční nápoje, které by zaujaly nejen svou chutí, ale i nápaditou etiketou na láhvi. Oblíbeným nápojem u žen se stal jemný bylinný likér "Rodel", oceněný zlatou medailí v Paříži roku 1908. Pánové dávali přednost silnějšímu alkoholu "Tearumu". Milovníci čaje si mohli zakoupit Karplusův čaj, který nahradil původní Mayerův čaj. Osvěžující minerální nápoj "Tourist" měl prý zázračné účinky na hygienu ústní dutiny, ale povzbudivě působil i na žaludek a střeva. Emilu Karplusovi se podařilo v  poměrně krátkém období vybudovat prosperující podnik známý od roku 1918 jako "Opavská palírna vína, výrobna likérů, rumu a ovocných šťáv", od roku 1933 pak „Emil Karplus, továrna likérů, rumu a ovocných šťáv, velkoobchod čajem".

Také v osobním životě prožíval Karplus šťasné období. Po sňatku s Eliškou, roz. Pollakovou z Prostějova se jim narodili synové  Kurt (1908) a Hanuš (1913). Rodina bydlela v pěkném domě na Rochovanského náměstí č.l (dnes Bezručovo), a to až do roku 1938. Prvorozený syn Kurt měl převzít otcovu živnost, ale k tomu již nedošlo. Pod tlakem německých úřadů Emil Karplus v prosinci roku 1938 firmu prodal. Spolu s manželkou tajně opouštěli Opavu jen s osobními doklady. Krátkou dobu přežívali v Praze zcela bez finančních prostředků v chudobinci. V roce 1939 byli zatčeni gestapem. Jejich život skončil roku 1943 v koncentračním táboře v Osvětimi.

PhDr. Ivana Tarabová