Za jedinou dochovanou památku na židovskou komunitu v Opavě můžeme považovat židovské pohřebiště v komplexu Městského hřbitova na Otické ulici. Jedním z impulzů, který vedl obec v roce 1890 k vybudování nového židovského hřbitova, byla nedostačující kapacita pohřebiště mezi ulicemi Na Rybníčku a Veleslavínovou, jež zde fungovalo od roku 1854. Ostatky zde již uložené však nebyly přemísťovány na nový komunální hřbitov a původní židovský hřbitov zde byl zachován až do druhé světové války. Tehdy bylo pohřebiště nacisty kompletně zlikvidováno s výjimkou části ohradní zdi, která na místě stojí dodnes. Před založením tohoto původního hřbitova využívali Židé k pochovávání zesnulých plochy u domu zvaného Nový svět v prostoru pozdější Alšovy a Olomoucké ulice. Odtud však byli nuceni se po čtyřech letech přesunout kvůli plánované, avšak nerealizované výstavbě jezdeckých kasáren. Později byl prostor využit při stavbě vlakového nádraží Opava západ. Nejstarší známý židovský hřbitov se však nacházel do počátku 16. století za Hradeckou bránou, mezi dnešními ulicemi Skřivánčí a Rooseveltovou.
Městský hřbitov na Otické ulici byl rozdělen na tři části. Hlavní katolickou část, evangelickou část po levé straně a na část vyhrazenou židovskému obyvatelstvu, která se nacházela po pravé straně před hlavní bránou. Její obdélníkový prostor o rozměrech 120 x 100 metrů je ohrazen cihlovou zdí a kromě hlavní kované dvoukřídlé branky je opatřen ještě několika vstupy. V areálu hřbitova se nachází v ose vstupu rovněž přízemní smuteční síň obdélného půdorysu s půlkruhovým zakončením. Budova z roku 1893 s novoempírovými prvky měla sloužit pro účely židovského rituálu pohřbívání, byla však až do vybudování nové obřadní budovy v roce 2007 využívána všemi konfesemi. Náhrobních kamenů je zde přibližně šest set. Zadní prostory hřbitova, původně vyhrazené budoucím generacím, zůstaly nevyužity. Desky vyrobené především z černé broušené žuly jsou opatřeny hebrejsko-německými a hebrejsko-českými nápisy, mnohdy také porostlé břečťanem, typickou rostlinou židovských hřbitovů.
Z významných opavských osobností, které jsou zde pochovány, můžeme jmenovat například obchodníky Maxe Bredu a Moritze Weinsteina, dále pak například rabína Abrahama Blüha, advokáta Moritze Ernsta a Aloise Eislera, továrníky Aloise Lichwitze, Eduarda Abelese či Ferdinanda Quittnera. Soupis náhrobků byl zhotoven v roce 1996 a je uložen v kanceláři Židovské obce v Ostravě. Na hřbitově je rovněž umístěn památník židovských vojáků padlých v první světové válce. Po druhé světové válce, v jejímž průběhu byl hřbitov nacisty uzavřen a nejhodnotnější náhrobky byly odvezeny či zničeny, zde byl umístěn památník dvaceti pěti obětí pochodu smrti. Tito lidé zahynuli na cestě u Hněvošic a dvora Arnoštova v lednu 1945. Jsou zde instalovány také nápisy k uctění památky Židů, kteří zahynuli v koncentračních a vyhlazovacích táborech. Devastace hřbitova v období komunismu v míře v jaké jí utrpěly jiné hřbitovy se tomu opavskému víceméně vyhnula. Ovšem desetiletí nedostatečné údržby a vandalismus (včetně posledních třiceti let) zapříčinily, že většina náhrobků je popadaných, vychýlených nebo nestabilních a tudíž potřebují nezbytnou rekonstrukci. Vzhledem k tomu, že většina pozůstalých zahynula během holocaustu a přeživší se mnohdy vystěhovali do ciziny, nemá kdo se o hroby a náhrobky postarat.
