Příjmení Quittner je v Opavě spojeno s rodinou podnikatelů, kteří se zde usadili v roce 1860. Dlouholetou tradicí textilních závodů firmy Jacob Quittner a synové v prostorách bývalé městské tržnice mezi ulicemi U fortny a Nákladní připomíná také impozantní hrob na opavském židovském hřbitově. Synem jednoho z provozovatelů textilky, Ferdinanda Quittnera (1844–1905), byl malíř Rudolf Quittner, který se v Opavě narodil 5. února 1872.

Navštěvoval opavskou reálku a vystudoval techniku ve Vídni, načež začal v rodinné firmě pracovat jako technický kreslič a později i jako prokurista. Před finanční jistotou a zázemím ovšem dal Rudolf Quittner přednost umělecké dráze. Studoval na akademiích v Karlsruhe a v Kodani, v Paříži byl žákem norského krajináře Fritze Thaulowa a významného impresionisty Camilla Pissara, podporoval jej i Claude Monet.

Quittnerova tvorba je ovlivněna impresionismem a pointilismem, přičemž malíř velmi dobře uměl zachytit světelné efekty přírodních scenérií a různých zákoutí měst a vesniček. Jako motivy svých obrazů si Quittner rád vybíral zapomenuté uličky např. na pařížském předměstí, stejně jako nádraží a další místa spojená s moderní civilizací. S úspěchem svá díla vystavoval na mezinárodních výstavách, např. v Benátkách (1907), Paříži, Mnichově, Berlíně, Drážďanech a samozřejmě ve Vídni. V roce 1905 se stal Quittner členem vídeňského spolku Künstlerhaus. Střídavě pak žil ve Vídni a v Paříži.

Za své dílo byl Quittner již za života opakovaně vyznamenán, mj. rytířským křížem řádu Františka Josefa a řádem francouzské akademie.

V lednu 1906 se Rudolf Quittner ve Vídni oženil s 29letou Kateřinou (Almou) Mrkevkovou. O dva roky později onemocněl vážným střevním onemocněním. Lékaři považovali jeho stav za beznadějný. Quittner se podrobil náročné operaci, načež se jeho zdravotní stav zlepšil, ale po několika měsících opět nastala krize. V pondělí 3. ledna 1910 malíř zemřel ve věku 37 let v Neuilly sur Seine u Paříže a o tři dny později byl pohřben na největším pařížském hřbitově Pére Lachaise.

Je zajímavé, že ve svém rodišti zůstal tento umělec zapomenut i bezprostředně po svém předčasném úmrtí. Ve slezských novinách byl uveřejněn pouze jediný krátký nekrolog, avšak do uměleckého zhodnocení Quittnerova díla se žádný zdejší kunsthistorik nepustil. Možná i to je důvodem skutečnosti, že Rudolf Quittner je ve sbírkách Slezského zemského muzea zastoupen pouze dvěma svými obrazy. Dílo s názvem „Nádraží“ darovalo muzeu ministerstvo kultu roku 1908, druhý obraz s názvem „Podzimní krajina“ věnovala z pozůstalosti Quittnerova vdova.

Výstavu z Quittnerovy pozůstalosti uspořádal již na podzim roku 1910 vídeňský Künstlerhaus a o rok později bylo jeho dílo souborně představeno v Paříži.

Zdeněk Kravar